Žijeme ve světě, kdy předčilo placení kartou placení hotově. Dokonce jsme už dospěli do věku, kdy se nebojíme posílat peníze předem. Hotovost mívá v peněžence jen málokdo. Vybírání z bankomatu už není na běžném seznamu činností každého z nás. Současný svět se značně modernizuje. Tam, kde se nedá platit platebními kartami, tam raději ani nechodíme. Pomocí karet platíme i sebemenší hlouposti. Samozřejmě bychom měli mít ve své peněžence nějaké drobné pro případ nouze, ovšem většinou si nemáme zapotřebí něco vybírat, protože stejně na hotovost v peněžence naprosto zapomeneme.
Placení kartou se stalo každodenní rutinou snad každého z nás. Denně s ní platíme nákupy potravin. K tomuto dopomohly samoobslužné pokladny, kde si vše namarkujeme samy a rychlejší forma placení je přece jenom pípnutí na přístroji. Není se čemu divit, když se přesně takto dostávají lidé do finanční tísně – většinou totiž nevnímají to, kolik jim peněz mizí, když platí pomocí karet. Mnohdy přijdou domů a zjistí, že na bankovním kontě je skoro nula. Bohužel už se nedají transakce vrátit zpátky. Když někdo šetří, dělá to tak, že si vybírá, aby se konečně následně mohl pyšnit velkou ještě skoro neutracenou sumou v peněžence.
Za co nejvíce utrácíme pomocí karet?
Vždy je však zajímavé sledovat různé statistiky, které se zaměřují právě na problematiku placení kartami. Kartou platíme nejvíce velmi rozdílné položky. Že kartou platíme v lékárně – to se dá pochopit. Léky jsou čím dál dražší a nikdy nevíme jejich přesnou cenu, proto si raději nevybíráme a platíme kartou. V dalším případě však platíme kartou nejvíce za potraviny. To jsou však zbytečné transakce, za které si mnoho bank účtuje poplatky. Když si jdeme jenom na rohlíky, pak bychom mohli mít raději vybráno, abychom za třicetikorunové transakce nemuseli platit zbytečné poplatky.
