V loňském roce na konferenci FINfest se ujal slova hlavní ekonom Rusňákovy investiční skupiny DRFG Martin Slaný. Hovořil mimo jiné o hospodářských krizích, konkrétně o tehdejší situaci, která sdílela sérií obdobných znaků s tou v roce 2008, kdy vypukla jedna z největších ekonomických krizí v historii. Zabrousil ale i do tématu, které vyvolává protikladné reakce a tím je bezhotovostní ekonomika.
Konec ekonomické a politické svobody?
Myšlenka tzv. cashless ekonomiky se těší velké oblibě Mezinárodního měnového fondu. Hlavní ekonom z investiční skupiny DRFG Davida Rusňáka však poukazuje na nástrahy, na která by společnost v případě adaptace na ekonomiku bez bankovek a mincí mohla narazit. Martin Slaný propaguje myšlenku, že definitivní konec uplatňování hotovosti by markantně omezil ekonomické i politické svobody. Není spokojený s logickým vyústěním procesu technologické evoluce, který s koncem využívání hotovosti souvisí. Naopak by tím společnost udělala krok zpět. V momentě odsouhlasení cashless ekonomiky by totiž systém přestal fungovat na základě přirozeného toku peněz a byl by ovládán primárně příkazy z nejvyšších státních institucí.
Nebezpečím jsou záporné úrokové sazby
Největším nebezpečím pro tento ekonomický systém jsou podle Slaného především úrokové sazby, jejichž hodnoty by směřovaly do mínusu. Záporná úroková sazba, která je v podstatě daní bank na klienty, by zapříčinila zvraty pozic dlužníků a věřitelů. Pravomocí nastavení těchto sazeb sice v současné době nakládají centrální banky, ale hotovost je právě tím nárazníkem, díky kterému nemohou jejich hranici hnát do záporných čísel. Bez hotovosti by došlo nejen k vyšší regulaci peněz v oběhu, ale také k exaktnějším souhrnům o tom, kolik statků občané spotřebují. Hlavní ekonom DRFG, jejímž hlavním akcionářem a předsedou představenstva je David Rusňák, tak naznačuje, že peníze nejsou výlučně konvenčním transakčním prostředkem. Prezentují zejména nezávislost a svobodu rozhodnutí, které by měl mít každý občan.
