Při výkonu práce se může přihodit ledacos. Ztratíte služební telefon, shodíte na zem kolegův notebook, poskytnete obchodnímu partnerovi špatné informace, poškodíte firemní auto… a zaměstnavatel vás bude tlačit k odpovědnosti a náhradě škody, na což může mít právo. Ale také nemusí, pokud se sám dopustí poručení svých pracovněprávních povinností. S čím byste měli počítat?
1) Obecná odpovědnost za škodu způsobenou z nedbalosti
Zaměstnanec, který způsobí škodu (např. poškodí pracovní nástroj) z nedbalosti, za ni odpovídá ve výši čtyřapůlnásobku své průměrné hrubé měsíční mzdy. Dokazovací povinnost je na straně zaměstnavatele.
2) Odpovědnost za nesplnění povinnosti k odvrácení škody
Pokud zaměstnanec neučiní kroky, kterými by mohl zamezit vzniku škody (ačkoliv by mohl), může po něm zaměstnavatel požadovat až trojnásobek platu. Opět mu však musí vinu prokázat.
3) Odpovědnost za ztrátu svěřených předmětů
Jak velkou náhradu škody může zaměstnavatel požadovat, když ztratíte majetek firmy? Raději si sjednejte pojištění odpovědnosti, protože pokud neprokážete, že ke ztrátě nedošlo vaším zaviněním, odpovídáte za škodu v plném rozsahu. Zaměstnavatel může škodu vymáhat pouze za předpokladu uzavření písemné dohody o odpovědnosti za svěřené věci.
4) Odpovědnost za schodek na svěřených hodnotách
I tato odpovědnost vzniká na základě písemné dohody mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. V praxi se může jednat např. o schodek na svěřených penězích, zboží či materiálu a zaměstnanec hradí škodu v její maximální výši. Dokazovací povinnost je na straně zaměstnance.
5) Odpovědnost za škodu způsobenou vyrobením zmetku
Co když v důsledku vyrobeného zmetku dojde k poškození výrobního stroje? Podaří-li se zaměstnavateli prokázat škodu, pak je zaměstnanec odpovědný ve výši poloviny jednoho platu.
Jediným způsobem, jak se náhradě škody vyhnout, je uzavření pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou zaměstnavateli. Nezpůsobíte-li škodu úmyslně nebo pod vlivem alkoholu či návykových látek, uhradí ji místo vás pojišťovna.
